1. Týden do odevzdání vinylu do výroby
Jsem na zahradě a zkouším novou rutinu. Právě jsem posekal kosou pár metrů čtverečních, převlíkl propocený triko a posadil se do rozkládacího lehátka. Nad sebou modrá obloha, přede mnou jabloně, piju kafe a pouštím se do toho, píšu blog. Tento týden chceme už konečně odevzdat naší hudbu výrobci vinylu a grafický podklady tiskárně, která vyrobí brožuru. Je to zvláštní pocit, jsem z toho docela rozervanej, protože dokončit takovou věc není vůbec jednoduchý a ke konci už to vážně musíš tlačit na sílu, abys to dokopal. Navíc se dějou různý věci, potkáváš lidi, buď tě motivujou, nebo odrazujou, stávají se záhadný okolnosti, který pochopíš až s odstupem. Doslova balancuješ na hraně šílenství. Vnitřní hlas tě v jednu chvíli povzbuzuje, jsi v euforii, potom znejišťuje a přijde beznaděj, lákavá chuť se schovat a uznat, že je všechno zbytečný a marný. Údajně takový stavy prožívá každej autor, rozdíl je v přístupu jak se na tý horský dráze udržet a dostat se do cíle.
Music už máme hotovou víc než rok! Byly ještě drobný úpravy, ale v podstatě ty poslední měsíce děláme už pouze na grafice. Grafik je extrémní perfekcionalista a přistupuje ke svý disciplíně nad míru zodpovědně. Myslím, že už bude taky pěkně rozervanej. To on navrhl všechny obaly desek, Divokej západ, Jakost, Lil Moc, Bootape 2008, 4000 slov. Žil Moc Gorol je ale suverénně nejsložitější dílo, velmi časově náročné a finančně nevděčné, protože platim pouze absolutní tvůrčí svobodou a nejistým podílem ze zisku. Ty hodiny co na tom strávil bych zaplatit nedokázal. Obzvlášť když si ulítne, zkouší různý techniky a má desítky verzí. Velmi podobně to má i Honza když komponuje hudbu a já zase když tvořim texty. Tvrdohlavý trio snů. Brožura bude mít 32 stran, je tam příběh jak jsem se ocitl v Beskydech, rozbory témat, texty písní s vysvětlivkami, reportážní fotografie, malý slovník nářečí ale i recept pro přípravu tradičního pokrmu. Je to nabouchaný a těším se, až to dotáhneme.
Mám ohledně téhle desky ještě několik dalších povinností, takže teď vážně nemůžu chodit do práce. Navíc to není jediná aktivita, kterou se zabývám. Na konci roku jsem skončil po roce v korporátu, neprodloužili mi smlouvu, asi jsem už moc starej a drahej, hlavně neohebnej. Vlastně jsem čekal, že mi dají nabídku a já jí odmítnu, protože se mi tam nelíbilo, no předběhli mě. Řekl jsem si, to takhle budu čekat až mě vždycky vysosaj a potom vyhodí, nebo prostě udělám to, na co jsem neměl kvůli nim pořádně čas? Já stejně nikde moc dlouho nevydržim, do zaměstnání chodim vydělávat peníze, získávat znalosti, abych se pak mohl věnovat svým aktivitám. Jakmile se to v práci začne opakovat, jsem nepříjemnej a brzy na to se loučíme. Většinou dávám pár měsíců pauzu, realizuju svoje projekty a potom hledám jinde, mám rád testování různých oborů a velký změny.
Každopádně jak udeřila čtyřicítka přemýšlel jsem co budu dělat, kreslil jsem si časový osy, analyzoval sebe pomocí Ikigai a dalších technik. Dal jsem si záležet. Když jsem si to konečně ujasnil, pustil jsem se do toho. Od novýho roku 2024 jsem začal systematicky uskutečňovat svoje tři největší záliby. Recyklace plastů, rap a antiprofoto, někdy vysvětlím. Do toho pracuju kolem domu, plním přání mojí manželky s úpravami v zahradě, žiju. Můžu se víc věnovat dcerce, protože bydlíme na kraji vesnice u lesa a odpadlo mi neustálý ježdění. Nevím jak dlouho to vydrží, ale teď si to maximálně užívám. Dal jsem si nejdřív epizodu na úřadu práce, abych získal nějaký čas a mohl vše rozpohybovat. Po pěti měsících jsem obnovil živnost a skočil ze skály s tím, že musím za letu vyrobit křídla. Naštěstí žijeme nízkonákladově. Moc toho nepotřebuju, chci hlavně čas a svobodu.
Zpátky k vinylu, ať neutíkáme od tématu. Tento týden se všechno odevzdá a zaplatí, potom spustím předobjednávky. Dávám do toho svý úspory a ještě se dělíme s Donem (Jan Černý) a to jak o náklady tak o případný zisk. Je to docela raketa, 32 stran booklet plus vinyl a další výdaje. Děláme 500ks a nezbývá jen věřit, že se to povede a nějak se postupně rozprodají. Připravil jsem tenhle web, dělal jsem to víceméně sám. Nejsem ajťák a nemám s tim moc zkušeností, ale dneska už je to docela snadný. Původně měl být na doméně divokejzapad.cz, to se nakonec nepovedlo, o tom povyprávím někdy jindy.
Co je třeba tedy ještě udělat? Odevzdat všechny materiály, zaplatit faktury, vygenerovat ISRC kody, potom ohlásit dílo na Intergram, ohlásit na OSA. Uploadovat na streamovací služby. Zveřejnit 3 vizuály co mám připravený. Tlačit sítě, dělat příběhy, reels, psát blog, atd. navíc v dobrým pořadí ve vhodnej čas. To celý v době, kdy jsme zaplavený různým obsahem a muzikou. Mám rád samizdat a chci zůstat nezávislej, ale přiznávám, že je to náročný a tahle část vydávání mi moc nevoní. Vždycky mě totiž začnou sžírat ty pochybnosti takovym stylem, že mi pak CDs leží několik let pod postelí. Tenhle vinyl je ale jinej případ, intuitivně cejtim, že máme něco co je velmi unikátní. Nepochybuju o tom, že za několik let to stále bude mít svojí hodnotu a lidi co si to koupí teď, určitě neprodělají. Sedm z deseti tracků byly sice už nějakou dobu na youtube, ale ty tři zbylý na kterejch dva roky sedim ještě pořád schraňuju. Myslim, že jsou to ty poslední dílky do skládačky, aby to celý zapadlo do konceptu. Když se k tomu přidá ten obal, věřím, že si pochutnáte a jednou se zasmějem, že jsem byl v nervech, jestli jsem schopnej jich 500 udat. No vlastně k prodeji jich je už jen 450. Z toho minimálně 50 je zamluvených, takže jich nakonec nabízim 400.
Edit…
Vážení návštěvníci webu, jestli čtete tenhle blog, znamená to, že materiály jsou odevzdaný a vše je zaplaceno a můžu s klidným svědomím spustit předobjednávky v sekci desky. Hotovo bude za 2 měsíce tzn. někdy na konci léta a začnu to osobně odesílat. Budeme hrát takovou hru, vinyly budou očíslovaný speciálním razítkem. Kdo dřív přijde ten má nižší číslo a pravděpodobně i cenu, protože mám v plánu vinyl postupně zdražovat, jak jich bude ubývat. Děkuju Vám za podporu a nezapomeň, že můžeš pomoct nejen koupí, ale i sdílením, komentováním, poslechem, nebo tím, že přijdeš na show (snad budou).
Dík
Žil Moc